Vydavatel : ČNB
Mincovna : Česká mincovna
Hmotnost ryzího kovu : 31,1 g
Celková hmotnost : 31,1 g
Ryzost : 999,9/1000
Nominál : 10 000 Kč
Průměr : 34,0 mm
Provedení : Bullion (Standart)
Hrana : vroubkovaná
Autor : Jaroslav Bejvl
Datum emise : 26. září 2012
Balení : červená plastová etue (mince v kapsli)
Certifikát : Ano
---
Mince patří do série tří mincí :
2012 - Zlatá bula sicilská (800. výročí vydání)
2013 - Cyril a Metoděj (1150. výročí příchodu slovanských věrozvěstů)
2015 - Jan Hus (600. výročí upálení Mistra Jana Husa)
---
Něco z historie :
Zlatá bula sicilská
Pojem Zlatá bula označuje pečeť ze zlatého kovu (bula = kovová pečeť), odvozeně též listinu
ověřenou zlatou, případně pozlacenou pečetí. Užívání zlatých bul bylo ve středověku
vyhrazeno císařům (známé jsou buly Karla IV. a Zikmunda), jen výjimečně je používali i jiní
panovníci (v Čechách Přemysl Otakar I.).
Zlatá bula sicilská je jedním z nejvýznamnějších dokumentů českých středověkých dějin.
Byla vydána Římským králem Fridrichem II. v Basileji 26. září 1212 českému králi Přemyslu
Otakarovi I. jako odměna za podporu, již mu Přemysl poskytl v úspěšném boji o královskou
korunu Svaté říše římské. Protože v té době Fridrich neměl ve svém držení říšskou pečeť,
potvrdil pravost listiny pečetí krále sicilského, podle níž se proto odvozuje i název
dokumentu.
Ve Zlaté bule sicilské potvrdil Fridrich II., titulovaný v listině jako "imperator electus", což
lze překládat jako "zvolený (ale ještě nekorunovaný) římský císař", výsady, které Přemyslovi
udělili Fridrichovi předchůdci Filip Švábský (1198) a Ota Brunšvický (1203) rovněž za
zásluhy ve sporech o říšský trůn. Především uznal dědičnou královskou hodnost českého
panovníka.
Fridrich II. dále potvrdil, že římští králové a císařové nemají zasahovat do obsazování
českého trůnu, ale mají udělit odznaky královské moci každému, kdo bude zvolen v Čechách.
Tím bylo potvrzeno právo české šlechty na volbu panovníka. Území zcizená českému
království měla být vrácena. Českému králi bula rovněž potvrzovala právo uvádět do úřadu
pražské a olomoucké biskupy při zachování všech jejich svobod a práv. Byly také omezeny
některé povinnosti českého panovníka vůči říši: na říšské sněmy se musel dostavit pouze,
pokud se konaly nedaleko území českého království a když se římský král vydával na římskou
korunovační jízdu, mohl si český král zvolit, zda mu pošle vojsko nebo poskytne peníze.
Zlatá bula sicilská uvolnila závislost českých panovníků na říši a poskytovala jim privilegia,
jakými nedisponoval žádný z říšských vladařů. Čechy byly jediným teritoriálním královstvím
v rámci Svaté říše římské, což přispělo ke zvýšení prestiže českého království ve střední
Evropě.
Zlatá bula sicilská je první známý dokument, který stanovil základní obrysy vztahu českého
krále k říši (i když nezachycovala všechny jeho aspekty, např. podíl na volbě říšského
panovníka kodifikuje až Zlatá bula Karla IV.). Originál listiny je uložen v Národním archivu
v Praze, ve fondu ”Archiv České koruny.
Kromě Zlaté buly sicilské vydal Fridrich II. týž den pro české příjemce ještě dvě další listiny,
rovněž zpečetěné zlatou bulou. Obě se týkají majetkových záležitostí. První listinou propůjčil
Fridrich II. Přemyslu Otakarovi I. hrad Floss a další statky v říši, druhá byla určena
moravskému markrabímu Vladislavu Jindřichovi, jemuž Fridrich II. potvrdil zboží "Mocran
et Mocran" (což je zřejmě zkomolené Markrabství moravské).
