PROČ JE ZLATO NEJVZÁCNĚJŠÍ PRVEK NA PLANETĚ
A JAK TOHO VYUŽÍT
Že je zlato drahé vám řekne každé malé dítě. Že je zlato vzácné vám řekne každý školák. Tak nějak každý dospělý už ví, že je to díky jeho omezeným zdrojům. Jak ale zlato vzniká, kolik ho na planetě je a proč jeho důležitost stoupá s technologickým pokrokem? To už vám řekne málokdo. Pojďme si dnes společně říct vše, co potřebujete vědět na téma: vzácnost zlata.
KOLIK JE ZLATA NA SVĚTĚ?
210 000+
Nejnovější údaje uvádí, že celková hmotnost historicky vytěženého zlata je více než 210 tisíc tun. Každoročně se tak přidá dalších 3000 - 3500 tun vytěžených z ekonomicky rentabilních ložisek.
50 000 -
Zásoby zlata nejsou neomezené. Pouze něco přes 50 tisíc tun ještě zbývá v dosud objevených (a dosažitelných) ložiscích po celém světě.
23 METRŮ
Kdyby se všechno vytěžené zlato dalo dohromady, vešlo by se do krychle o rozměrech cca 23 metrů.
26 GRAMŮ
Kdybychom rozpočítali všechno vytěženého zlato světě na aktuální počet obyvatel planety, vychází v průměru na 1 člověka necelých 26 gramů zlata. Jak jste na to Vy, jste vlastnictvím zlata podprůměrný nebo nadprůměrný obyvatel zeměkoule?
22%
Jen 22% procent zlata se dnes nachází v rukách soukromých investorů. Zbytek jsou šperky, zlaté rezervy a průmyslově zpracované zlato.
PODÍL ZLATA V AKTIVECH CENTRÁLNÍCH BANK
Centrální banky dnes drží přibližně 20 % veškerého zlata na světě a stále “přikupují”.
MILNÍKY ROKU 2024
V roce 2024 došlo k překonání jednoho významného milníku - podíl zlata drženého centrálními bankami překonal podíl držby EUR. Zatímco centrální banky dnes drží 20% svých aktiv ve zlatě, podíl jejich rezerv v EUR klesl na 16% z celkový aktiv.
MILNÍKY ROKU 2025
V roce 2025 došlo k naplnění dalšího, ještě významnějšího milníku. Centrální banky celého světa pokračovaly ve stejném tempu navyšování zlatých rezerv jako v předchozích letech. To způsobilo, že podíl státních dluhopisů USA na aktivech centrálních bank klesl pod celkový podíl zlata v aktivech centrálních bank.
Proč je tento ukazatel důležitý? Protože americký dolar je hlavní světová rezervní měna podílející na více než 50% všech finančních transakcí naší planety, majících tradiční roli v aktivech centrální bank. Důvěra ve žlutý kov právě na úkor tzv. fiat měn je důležitá zpráva, kterou nám takto centrální banky celého světa sdělují.
ZLATO SE Z RUKY NEDÁVÁ - PROČ?
Největší zásobu zlata pak drží státy, kde se zlato nejvíce těží - v první trojce roční těžby jsou Čína, USA a Rusko. Spekuluje se navíc o tom, že právě Čína a Rusko záměrně podhodnocují svoji těžbu a tvoří si neevidované zlaté rezervy. Proč? Odpověď je jednoduchá - zlato bude mít svoji cenu vždy a za všech okolností. I v době válek a zhroucení ekonomik.
NOVÉ ZLATO UŽ NEVZNIKÁ
Proč? Dle vědeckého konsenzu drtivá většina zlata vznikla ve vesmíru při extrémních srážkách neutronových hvězd. Vesmírný prach, který zlato obsahoval se pak stal součástí nových planet, včetně Země. Při jejím formování pak nejtěžší prvky klesaly k jádru. Proto je v blízkosti zemské kůry velmi obtížné a vzácné najít pohromadě větší ložiska.
Takže zatímco dosažitelné zásoby u povrchu se tenčí, nové zlato už se do zemské kůry prakticky nedostává. A šance, že by k nám mířila kometa plná zlata a dalších drahých kovů tak jak to známe z filmů? Ta je v dohledných 100 letech opravdu minimální.
VZÁCNĚJŠÍ NEŽ DIAMANTY? ANO!
Odborníci odhadují, že na jeden atom zlata připadá asi 300 miliard atomů vodíku, což z něj dělá skutečně jeden z nejvzácnějších prvků na planetě. Pro představu je to méně než 0,005 g v tuně horniny. Rentabilita těžby však začíná obvykle tam, kde lze získat 1g zlata v tuně horniny.
Diamanty jsou naproti tomu jen jinou formou uhlíku (grafitu), kterého v zemské kůře až 50 000x více. Vzácnost diamantů je tak více daná okolnostmi vzniku (vysoký tlak, teplota, sopečná erupce), než prvku samotného. I proto se dnes už dá diamant vyrobit v laboratorních podmínkách. Zlato nikoliv.
VYUŽITÍ SE MĚNÍ S TECHNOLOGIEMI
Historicky se zlato nejvíce využívalo pro výzdobu, dekorace a výrobu šperků. Později jako platidlo, a ještě později jako tzv. zlatá rezerva. Protože se neustále v různých formách recyklovalo a přesouvalo, je běžné, že i dnešní šperky mohou mít klidně příměsi zlata, které se vytěžilo před stovkami nebo tisíci lety na jiném kontinentu.
Dnes má ovšem zlato mnohem širší využití - vzhledem k jeho vodivým vlastnostem a odolnosti proti korozi se bez něž prakticky neobejde mikroelektronika a tedy i elektrické obvody v našich počítačích, telefonech, autech, …prostě v jakýchkoliv více či méně chytrých zařízeních. Využívá se také stále ve zdravotnictví a čím dál více k pozlacování neušlechtilých kovů.
PROČ ČÍM DÁL VÍCE ZLATA ZTRÁCÍME?
Právě rostoucí využití pro spotřební elektroniku nebo pozlacování všeho, od náhrdelníku až po kliky u dveří, způsobuje, že se velmi málo takového zlata recykluje a vrací opět do oběhu.
Zkrátka, když je někde zlata opravdu malé množství - nevyplatí se z těchto předmětů získávat zpět a toto zlato mizí. A už jen vzhledem k životnímu cyklu a počtu chytrých zařízení na planetě, se opravdu nejedná o zanedbatelné ztráty.
Takhle pak vypadá roční poptávka po zlatu dle serveru Statista.com.
JAKÉ JSOU MOŽNOSTI INVESTICE DO ZLATA?
A JAKÝ JE ZÁVĚR?
Zlato je extrémně vzácný prvek, který je dnes základem klenotnictví, ekonomické stability, politické moci i technologické vyspělosti. Dosažitelná naleziště zlata se každým rokem tenčí, ale poptávka po zlatu roste neustále ze všech stran. A zatímco bez takových diamantů bude IT a elektro infrastruktura fungovat dále, bez zlata nikoliv.
Běžný investor těchto informací pak může využít jako odrazového můstku pro rozhodování, proč dát zlatu přednost před ostatními komoditami nebo finančními instrumenty.
Nyní je vám tedy jasné, proč je každý kousek zlata, který se dostane do lidských rukou, tak vzácný. Ještě, než se však rozhodnete sami do zlata investovat, je dobré znát pár dalších “proč”, které jsme pro vás shrnuli v tomto článku.
