Vzácnost zlata

Proč? Dle vědeckého konsenzu drtivá většina zlata vznikla ve vesmíru při extrémních srážkách neutronových hvězd. Vesmírný prach, který zlato obsahoval se pak stal součástí nových planet, včetně Země. Při jejím formování pak nejtěžší prvky klesaly k jádru. Proto je v blízkosti zemské kůry velmi obtížné a vzácné najít pohromadě větší ložiska.

Takže zatímco dosažitelné zásoby u povrchu se tenčí, nové zlato už se do zemské kůry prakticky nedostává. A šance, že by k nám mířila kometa plná zlata a dalších drahých kovů tak jak to známe z filmů? Ta je v dohledných 100 letech opravdu minimální.

Odborníci odhadují, že na jeden atom zlata připadá asi 300 miliard atomů vodíku, což z něj dělá skutečně jeden z nejvzácnějších prvků na planetě. Pro představu je to méně než 0,005 g v tuně horniny. Rentabilita těžby však začíná obvykle tam, kde lze získat 1g zlata v tuně horniny.

Diamanty jsou naproti tomu jen jinou formou uhlíku (grafitu), kterého v zemské kůře až 50 000x více. Vzácnost diamantů je tak více daná okolnostmi vzniku (vysoký tlak, teplota, sopečná erupce), než prvku samotného. I proto se dnes už dá diamant vyrobit v laboratorních podmínkách. Zlato nikoliv.

Historicky se zlato nejvíce využívalo pro výzdobu, dekorace a výrobu šperků. Později jako platidlo, a ještě později jako tzv. zlatá rezerva. Protože se neustále v různých formách recyklovalo a přesouvalo, je běžné, že i dnešní šperky mohou mít klidně příměsi zlata, které se vytěžilo před stovkami nebo tisíci lety na jiném kontinentu.

Dnes má ovšem zlato mnohem širší využití - vzhledem k jeho vodivým vlastnostem a odolnosti proti korozi se bez něž prakticky neobejde mikroelektronika a tedy i elektrické obvody v našich počítačích, telefonech, autech, …prostě v jakýchkoliv více či méně chytrých zařízeních. Využívá se také stále ve zdravotnictví a čím dál více k pozlacování neušlechtilých kovů.

Právě rostoucí využití pro spotřební elektroniku nebo pozlacování všeho, od náhrdelníku až po kliky u dveří, způsobuje, že se velmi málo takového zlata recykluje a vrací opět do oběhu.

Zkrátka, když je někde zlata opravdu malé množství - nevyplatí se z těchto předmětů získávat zpět a toto zlato mizí. A už jen vzhledem k životnímu cyklu a počtu chytrých zařízení na planetě, se opravdu nejedná o zanedbatelné ztráty.

Takhle pak vypadá roční poptávka po zlatu dle serveru Statista.com.

Centrální banky dnes drží přibližně 17 % veškerého zlata na světě a stále “přikupují”.

Největší zásobu pak drží státy, kde se zlato nejvíce těží - v první trojce roční těžby jsou Čína, USA a Rusko. Spekuluje se navíc o tom, že právě Čína a Rusko záměrně podhodnocují svoji těžbu a tvoří si neevidované zlaté rezervy. Proč? Odpověď je jednoduchá - zlato bude mít svoji cenu vždy a za všech okolností. I v době válek a zhroucení ekonomik.

Zlato je extrémně vzácný prvek, který je dnes základem klenotnictví, ekonomické stability, politické moci i technologické vyspělosti. Dosažitelná naleziště zlata se každým rokem tenčí, ale poptávka po zlatu roste neustále ze všech stran. A zatímco bez takových diamantů bude IT a elektro infrastruktura fungovat dále, bez zlata nikoliv.

Běžný investor těchto informací pak může využít jako odrazového můstku pro rozhodování, proč dát zlatu přednost před ostatními komoditami nebo finančními instrumenty.

Nyní je vám tedy jasné, proč je každý kousek zlata, který se dostane do lidských rukou, tak vzácný. Ještě, než se však rozhodnete sami do zlata investovat, je dobré znát pár dalších “proč”, které jsme pro vás shrnuli v tomto článku.