9.3.2026
Poslední měsíce a roky slýcháme opakovaně o tom, jak centrální banky diverzifikují svá aktiva a oslabují závislost na dolaru (zejména v podobě amerických státních dluhopisů). Česká národní banka (ČNB) nezůstává pozadu. Jaká je však realita českého zlatého pokladu ve srovnání s polským dravcem?
Tato analýza srovnává aktuální data České národní banky a Polské národní banky k prosinci 2025.
SHRNUTÍ: ČNB VS. POLSKO V ROCE 2025
Tempo ČNB: Kontinuální nákup cca 1,7 tuny zlata měsíčně.
Dominance NBP: Polsko drží 28 % svých rezerv ve zlatě, ČNB zatím pouze 5,8 %.
Strategický rozpor: Zatímco ČNB věří v likviditu v Londýně (BoE), Polsko preferuje vlastní trezory ve Varšavě.
Cíl 2028: ČNB plánuje dosáhnout mety 100 tun. Kontinuální nákup cca 1,7 tuny měsíčně.
ČNB V ROCE 2025: CESTA KE 100 TUNÁM POKRAČUJE
V roce 2025 nakoupila ČNB celkem 20,4 tuny zlata. Tímto tempem naplňuje strategii guvernéra Aleše Michla, který vytyčil cíl dosáhnout 100 tun rezerv do roku 2028. Na konci prosince 2025 tak české zlaté rezervy dosáhly historického maxima 71,6 tuny.
Podíl zlata na celkových rezervách pak tvořil 5,76% a pro zajímavost tržní hodnota tohoto pokladu činila přibližně 210 miliard Kč (cca 10,3 mld. USD). Většina těchto zlatých cihel je však uložena v trezorech Bank of England v Londýně, což banka odůvodňuje snadnou dostupností k okamžité likviditě na globálních trzích.
TABULKA: MĚSÍČNÍ NÁKUPY ZLATA ČNB (2025)
| Měsíc (2025) | Celkový stav (tuny) | Měsíční nákup (tuny) |
|---|---|---|
| Leden – Červen | 53,0 → 61,7 | ~ 1,7 průměrně |
| Červenec | 63,4 | ~ 1,7 |
| Srpen | 65,3 | ~ 1,9 (max) |
| Září – Listopad | 67,0 → 70,1 | ~ 1,6 průměrně |
| Prosinec | 71,6 | ~ 1,5 |
SROVNÁNÍ: ČESKO VS. POLSKO – OPATRNOST VS. NÁKUP VE VLNÁCH
Ačkoliv se 71,6 tuny zlata zdá jako úctyhodné číslo (zejména oproti roku 2019, kdy jsme byli na dně s 8 tunami), pohled k sousedům do Polska nabízí jinou perspektivu. Polská národní banka (NBP) pod vedením Adama Glapińského v roce 2025 potvrdila roli absolutního světového lídra v nákupech zlata, a to více než neuvěřitelných 100 tun. Samotný podíl zlata na celkových rezervách Polské národní banky dosáhl 28%, což jasně demonstruje odklon od dolarových aktiv.
| Parametr | Česká republika (ČNB) | Polsko (NBP) |
|---|---|---|
| Nákup v roce 2025 | 20,4 tuny | 102 tuny |
| Celkové rezervy | 71,6 tuny | 550 tun |
| Podíl na rezervách | 5,76 % | cca 28 % |
| Strategický cíl | 100 tun (2028) | až 700 tun |
| Lokalizace zlata | Londýn (BoE) | Tuzemsko (NBP) |
PROČ JSOU ROZDÍLY VE STRATEGII BANK TAK PROPASTNÉ?
Měnová válka a dolar: Polsko se netají tím, že dolarová aktiva (státní dluhopisy USA) již nepovažuje za bezpečný přístav, spíše se stávají nástrojem měnových válek, kterých jsme svědky mezi některými mocnostmi světa. Podíl 28 % ve zlatě je jasným signálem odklonu od západní finanční hegemonie. Naproti tomu ČR drží podíl zlata na celkových aktivech necelých 6%.
Nákupní psychologie: Zatímco ČNB nakupuje lineárně (každý měsíc přidává průměrně 1,7 tuny), Polsko operuje ve vlnách s ohledem na dostupnost a cenu. Příkladem je říjen 2025, kdy NBP nakoupila 53 tun zlata během jediného měsíce – v té době to byl je téměř celý dosavadní poklad ČR.
Suverenita vs. Likvidita: Uložením zlata v Londýně (ČNB) si Česká republika zajišťuje rychlý prodej v případě krize koruny. Polsko (NBP) sází na fyzickou kontrolu na vlastním území, což snižuje riziko "zmrazení" aktiv v případě geopolitických sporů.
ZÁVĚR: JSOU CÍLE ČNB PŘÍLIŠ PŘI ZEMI?
Pohled pod pokličku centrálních bank ukazuje dva světy. Česko volí konzervativní, předvídatelnou cestu postupné akumulace. Polsko buduje zlatý pilíř, který má zemi ochránit před globálními otřesy a měnovými válkami.
Co si o tom myslíte vy? Je cíl 100 tun pro Českou republiku dostatečný, nebo bychom měli být v nákupu agresivnější jako naši sousedé? A je uložení českého zlata v Británii strategickou výhodou, nebo zbytečným rizikem?
FAQ
PROČ ČNB UKLÁDÁ ZLATO V LONDÝNĚ A NE V PRAZE?
Hlavním argumentem guvernéra Aleše Michla je okamžitá likvidita. Londýn je světovým centrem obchodu se zlatem. Pokud by koruna čelila útoku spekulantů a ČNB potřebovala rychle nakoupit eura nebo dolary na její obranu, zlato uložené v Bank of England může prodat nebo zastavit během několika minut. Převoz tun zlata z Prahy letadlem by v krizi trval dny a byl by logistickým i bezpečnostním riskem.
JE NÁKUP 20 TUN ZLATA ROČNĚ PRO ČESKO DOSTATEČNÝ?
Z pohledu aktuální strategie 100 tun do roku 2028 jde o plánované tempo. Nicméně v porovnání s Polskem nebo Maďarskem zůstává podíl zlata v českých rezervách (cca 6 %) jeden z nižších v regionu V4, což vyvolává debaty o potřebě agresivnějšího nákupu.
ZNAMENÁ NÁKUP ZLATA, ŽE SE ČNB PŘIPRAVUJE NA PÁD DOLARU?
Spíše než o „pád“ jde o rozmělnění rizika (diverzifikaci). Historicky byla většina rezerv v dolarech a eurech (státní dluhopisy). V roce 2025 však vidíme, že centrální banky (včetně té polské) vnímají měnové války a inflaci jako hrozbu. Zlato v rezervách slouží jako „pojistka poslední instance“, která nemá žádné riziko protistrany – na rozdíl od dluhopisu ho nikdo nemůže „vypnout“ nebo nesplatit.
MÁ NÁKUP ZLATA VLIV NA INFLACI NEBO NA MÉ ÚSPORY?
Přímý vliv na ceny v obchodech nákup zlata nemá. Nepřímo však posiluje důvěryhodnost české měny. Čím robustnější a pestřejší jsou rezervy ČNB, tím stabilnější je koruna vůči vnějším šokům. Pro běžného střadatele je to signál, že národní banka aktivně chrání hodnotu majetku státu, což dlouhodobě brání nekontrolovanému znehodnocení měny.
PROČ POLSKO NAKUPUJE 5× VÍCE NEŽ ČESKO?
Polská národní banka (NBP) pod vedením Adama Glapińského sleduje ambiciózní cíl udělat z Polska regionální finanční mocnost. Polsko se svou polohou a historickou zkušeností cítí geopoliticky ohroženější, proto buduje masivní zlatý polštář (cílí až na 700 tun) a většinu zlata drží fyzicky doma. Česko volí konzervativnější přístup „střední cesty“, kdy zlato doplňuje postupně, aby průměrovalo nákupní cenu.
VÁŠ NÁZOR NÁS ZAJÍMÁ?
Podělte se s námi o svůj názor na
Přečtěte si více na našem BLOGU
