Prodej ve zvláštním režimu podle §90 zákona o DPH.
-----
Aztécký kalendář neboli Kámen Slunce (Piedra del Sol)
-----
6. prosince 2007 na akci pořádané v Národním muzeu antropologie v Mexico City Dr. Guillermo Ortiz, guvernér Banco de Mexico, dal do oběhu 1 kg stříbrnou minci z čistého stříbra s názvem "Calendario Azteca"
(Aztécký kalendář). Tato mince byla vyražena v roce 2007 jen v omezené ražbě 300ks pro celý svět. Tato mince si ihned získala obrovskou popularitu, a proto je vydávána každoročně, kdy se na minci mění pouze
rok ražby. Každý rok se vydává ve velmi limitovaném nákladu 1,500ks pro celý svět.
-----
Balení obsahuje číslovaný certifikát pravosti, knihu zmiňující se o historii monolitu a v neposlední řadě monokulární lupu, kterou je možno prohlížet jemné detaily rytiny.
Lícní strana zobrazuje
Aztécký kalendář. V horní části je nápis CALENDARIO AZTECA (Aztécký kalendář). V pravé části je logo Mexické mincovny, v levé části je nominál mince 100 Pesos (mexických dolarů). Ve spodní části je
zobrazen rok ražby, hmotnost a nápis PLATA PURA LEY .999. Okraj je hladký.
Rubová strana zobrazuje
Uprostřed je státní znak Mexika - Orel držící v zobáku hada. Tento znak je obklopen nápisem ESTADOS UNIDOS MEXICANOS (Spojené státy mexické). Okolo tohoto nápisu je dalších 10 znaký Mexika,
které se používali v celé historii země. Okraj je hladký.
-----
"Kámen Slunce" je čedičový disk o průměru 3,6 m a hmotnosti 24 tun. Byl odhalen při stavbě katedrály ve městě México, kde se dříve nacházelo centrum aztécké říše Tenochtitlán. Ačkoli jeho pravý původ zůstává
dosud neobjasněn, nejvíce se o něm zmiňují aztécké prameny, podle nichž dostal i všeobecně známé jméno. Kromě počítání dnů, měsíců, let a dalších cyklů sloužil i k získávání údajů o drahách jednotlivých planet.
Aztécký disk je kruhový a v jeho středu je vytesán v kružnici malý sluneční kotouč s tváří boha slunce Tonatiuha.
Aztécký kalendář.
Aztékové znali tři způsoby odměřování času - cyklů posvátného, obřadního 260denního kalendáře, kalendáře slunečního 365denního a tzv. systém Venuše, který měl 584 dnů, což je doba, kdy se velká hvězda znovu objeví na stejném místě.
Jmenovali se TONALPOHUALLI [tonalpovalli] - v jazyku nahuatl Počet osudů - kalendář obřadní, nebo také věštecký či rituální, XIUHPOHUALLI [šivpojalli] - v nahuatl Počet let je druhý, sluneční kalendář a HUEHUETUZTLI [vevetustli] -
v nahuatl Velká velká doba byl třetím kalendářním systémem aztéckého orloje, tzv. systém Venuše.
Vyšší časovou jednotkou bylo 52 let XIUHTLALPILLI - cyklus let, který byl dán opakováním roků se stejnými názvy. Třináct čísel spolu se čtyřmi "použitelnými" znameními totiž dává 52 možných kombinací. Konec takového období byl
oslavován obřadem Nového ohně. Aztékové nejprve uhasili všechny ohně v chrámech i v jednotlivých domech, a pak oheň znovu zažehli na vrcholku hory v hrudi obětovaného mladíka a roznesli jej do všech míst své země.
Docházelo k tomu vždy o půlnoci a byl to důležitý milník v životě celé společnosti. 52 cyklů slunečního kalendáře odpovídá také 73 cyklům kalendáře obřadního. Každých 52 let se tedy oba kalendářní systémy sešly znovu ve výchozím bodě
(260 × 73 = 365 × 52 = 18 980 dnů).
V jednom nahuaském století trvajícím 52 let, měl každý ze čtyř směrů 13 let pro svůj vliv. A v každém roce byly dny rozdělené do série pěti "týdnů" v trvání třinácti dnů [5 × 13 = 65 dnů], ty tvořily přesně 4 skupiny (65 × 4 = 260 dnů),
z nichž každá měla přiřazeno znamení odpovídající jedné ze čtyř světových stran (v tab. zvýrazněno), které bylo neměnné. V disku kalendáře jsou tyto čtyři cykly znázorněny ve třetím kruhu od středu.
Znamení je dvacet. Dvacítka byla u všech středoamerických indiánů základní početní jednotkou, protože používali dvacítkový matematický systém, který odvodili z počtu prstů na rukou a nohou. Čtyřikrát pět prstů je
dvacet čili celý člověk. Dvacet znamení následovalo jedno po druhém v neustálém sledu za sebou. Obě množiny (1-20 a 1-13) pak vytvářely 260 jedinečných kombinací díky tomu, že třináctka je prvočíslo.
-----
Aztécká říše vznikla z konfederace městských států Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu, jež byla vytvořena roku 1428 po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco, po níž Tenočkové získali rozhodující vojenský a politický vliv.
Následně se Tenochtitlán stal hlavním městem konfederace.
Panovník Itzcóatl zahájil vojenské výboje, provedl administrativní reformy a uspořádal náboženskou hierarchii. Za jeho nástupců Motecuhzomy I., Axayacatla, Tízoca a Ahuitzotla pokračovala územní expanze a do konce 15. století byla
podrobena většina kmenů středního a jižního Mexika. Od začátku 16. století, za vlády Motecuhzomy II., narůstaly problémy se správou země a vnitřní rozbroje, které říši oslabovaly. Tato situace napomohla Hernánu Cortésovi při dobytí
aztécké říše v letech 1519-1521. Poslední dva panovníci Cuitláhuac (1520) a Cuauhtémoc (1520-1521) marně usilovali o její obnovení a vyhnání španělských dobyvatelů.
